Dva nadšení workoholici, deset měsíců nepřetržité práce společně s desítkami řemeslníků a investice sto milionů korun. Tolik bylo potřeba k přeměně roky chátrající kulturní památky augustiniánského kláštera na moderní domov pro seniory Senlife v Mělníku ve Středočeském kraji. Lidé jim nevěřili, že to stihnou, ale oni našli způsob a založili si vlastní stavební firmu.
Přes dvacet let chátrala památkově chráněná třípatrová budova, jejíž historie sahá do 13. století, kdy sloužila jako klášter řádu Augustiniánů, než si jí v roce 2019 všimli Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta.
„Tomáš, jelikož má vazby na Mělník, tudy jezdil a viděl, že budova je na prodej. Začal zjišťovat bližší informace a zajel se sem podívat se svojí manželkou. Ta mu řekla, že budova je nádherná a slušelo by se zde vybudovat třeba domov seniorů. Pár dní nato jsem budovu navštívil i já a aniž bych to věděl, řekl jsem to samé,“ popisuje zrod nápadu Lukáš.
Ani jeden o provozu domova pro seniory moc nevěděl. Tomáš je akreditovaný architekt a Lukáš vedl pobočky společnosti zaměřené na vybavení kanceláří a společnost poskytující soukromé studentské bydlení. Po podrobnějším průzkumu odvětví sociálních služeb v Česku odhalili potenciál pro zlepšení a rozhodli se uskutečnit myšlenku vybudování moderně fungujícího domova pro seniory v historické budově.
Na podzim roku 2019 dohodli koupi s knížetem Jiřím Lobkowiczem, kterému byl areál kláštera o výměře více než 12 tisíc metrů čtverečních navrácen po revoluci. „Jednání o koupi byla s panem Lobkowiczem složitá. Nikdy jsem nezažil zkušenějšího obchodního protivníka,“ říká Tomáš.
Peníze ušetřili založením vlastní stavební firmy
Stavební povolení dostali v září roku 2020. Za deset měsíců a osmdesát milionů zvládli zdevastovanou budovu plně zrekonstruovat. První senioři se do domova nastěhují začátkem srpna.
Jak? „Měli jsme tady i osmdesát řemeslníků najednou. Klíčem k úspěchu bylo, že jsme si založili vlastní stavební firmu a najali vlastní subdodavatele. S nápadem přišla banka a protože už s tím mám nějaké zkušenosti, nebyl to takový problém,“ vysvětluje architekt Tomáš nápad, díky kterému ušetřili spoustu peněz. Na stavbě si navíc sami hlídali kvalitu materiálu a odvedené práce.
Jelikož je budova památkově chráněná, museli najít noví majitelé při rekonstrukci s památkáři pokaždé shodu. Nejlítější bitva se odehrála o přízemí, kde jsou v chodbách i pokojích raně barokní klenby.
„Původní návrh památkářů byl, že v pokojích nebudou koupelny, což pro náš koncept nedávalo smysl, ale nakonec jsme se společně dohodli a vyřešili jsme to stejně, jako to řeší třeba v palácích v Itálii – vestavěnými boxy. Klenba je vidět a koupelny jsou plně funkční,“ popisuje Tomáš.
Ve třech patrech vzniklo šedesát jedno- a dvojlůžkových pokojů pro 94 klientů, kterým se bude věnovat necelých 40 pracovníků přímé péče. Polovina kapacity je pro aktivnější seniory, druhá pro ty, kteří vyžadují individuální péčí, protože trpí třeba demencí nebo Alzheimerovou chorobou.
Za domovem noví majitelé obnovili Jižní zahrady, jejichž součástí je nově i malý amfiteátr s možností letního kina, vedle domu je malá zahrádka s vyvýšenými truhlíky, kde budou moci senioři pěstovat bylinky a zeleninu, o kousek dál se chystá minizoo se slepicemi, králíky a mini kozami, zvažují se i pávi. V atriu je nová fontána a vedle recepce bude fungovat kavárna.
Zatím je naplněna polovina kapacity. „Někteří lidé nám úplně nevěřili, že to stihneme,“ přiznává Lukáš a dodává, že čím blíže jsou otevření a domov se blíží konečné podobě, tím více mají závazných rezervací. Je si ale jistý, že do konce roku obsadí všechny pokoje. Jak velký je zájem, napovídá i to, že na den otevřených dveří minulý pátek dorazilo 600 návštěvníků.
Ručníky s čipy a wi-fi na pokojích
V Mělníku už dva domovy pro seniory jsou. Zakladatelé domova Senlife se ale konkurence nebojí. „Řekl bych, že díky tomu, že nejsme přímo z oboru, nás nelimitoval zaběhlý stereotyp a díky tomu se nám podařilo mnoho změnit a posunout k lepšímu,“ myslí si Lukáš, kterého chválí zase Tomáš.
„Lukáš je z oboru pečovatelství a hotelnictví, takže spoustu věcí, které jsou standardem v hotelech, přenesl sem, kde to standard není,“ vyzdvihuje Tomáš. Například v ručnících a povlečení tak budou mít klienti domova čipy a prádelna bude hlídat počet vyprání a po určité době prádlo vyřadí.
Po celém domově, navzdory metr tlustým stěnám, mají klienti také wi-fi a mohou s rodinou vést videohovor ze svého pokoje. „Trochu jsme si mysleli, že jsme předběhli dobu a klienti nám budou teprve dorůstat, ale během pandemie koronaviru se spousta seniorů s chytrými mobily naučila,“ vnímá Tomáš.
Moderním prvkem je i to, že zaměstnanci budou péči o klienty vykazovat do dotazníků na tabletech přímo na pokoji. Personál už je pro domov zajištěný, většina se přihlásila sama, včetně ředitelky. Často se jedná o zkušené ošetřovatelky a zdravotníky, kteří bydlí v Mělníku a jeho okolí, ale za prací dojížděli jinam.
Místní vnímají rekonstrukci zchátralé budovy velmi pozitivně. Těší se, že ruch v domově oživí i okolí Pšovky, městské části Mělníka.
„Je to tam hezké, starousedlíci jsou všichni rádi, že se s tím něco dělá po tom, co to bylo pětadvacet let prázdné. Můj syn tam dělal podlahy,“ řekl iDNES.cz majitel blízkého květinářství Jiří Král.
„Já jsem se sice byla podívat jen na zahradě, ale je to krásný areál, takhle to lidi využijí. Když to měl Lobkowicz, tak s tím nic nedělal a nechal to chátrat,“ myslí si zaměstnankyně místní pošty Iveta Krejčíková.
Tomáš s Lukášem už pracují na dalším domově
Lukáš s Tomášem ale nekončí mělnickým projektem nekončí. Vedle bývalého kláštera je i budova pivovaru, ze kterého chtějí udělat byty pro samostatné seniory, a za ní ještě dalších šest tisíc metrů čtverečních zahrad kolem řeky Pšovka.
Pracují už i na dalším domově pro seniory, tentokrát zrekonstruují zámek Tmaň u Berouna, původní tvrz přestavěnou na zámek s hospodářskými staveními a zámeckým parkem na 24 tisících metrech čtverečních.
Jejich stavební firma se během rekonstrukce v Mělníku rozrostla, „spolkla“ původně najaté subdodavatele, se kterými se Tomášovi s Lukášem dobře spolupracovalo a díky vizi stavění dalších domovů do budoucna i jiných zakázek bokem mají nyní funkční firmu.
„Každý teď máme svůj píseček. Tomáš má stavební firmu a já provoz domova,“ směje se Lukáš.
